Budova Muzea umění a archeologie v Portu je ve všech ohledech vynikající ukázkou moderní architektury. Nesnaží se za každou cenu upoutat, naopak chce splynout s okolní krajinou, kterou neruší.

Údolí řeky Côa v severovýchodní části Portugalska je významným dokladem paleolitické kultury. Byla zde odkryta rozsáhlá naleziště rytin zvířat i lidských postav, která jsou svědectvím o vysoké kulturní úrovni civilizací dávno zaniklých.
Během mezinárodního roku architektury byla vypsána soutěž s cílem vybrat projekt na výstavbu Muzea umění a archeologie v této lokalitě. První cena byla udělena studiu Pedra Tiaga Pimentela a Camila Rebela z Porta. Stavba byla zahájena v lednu 2007 a do provozu bylo muzeum uvedeno v roce 2009.

BOX

Museu do Côa
Rua do Museu
5150-610 Vila Nova de Foz Côa
Portugal
GPS N 41º 4’ 47.51’’ W 7º 6’ 44.43’’

Realizovaný návrh je brilantní ukázkou té nejkvalitnější moderní architektury. Je to výrazné hmotové gesto na vrcholu horského hřbetu a zároveň nenápadná intervence, přizpůsobená morfologii i topografii místa, navržená v citlivém vztahu s okolní krajinou. Trojúhelníkový kvádr muzea s několika nenápadnými okenními štěrbinami je částečně vykonzolován nad „neviditelným“ proskleným soklem. Svou barvou i texturou povrchu se blíží místnímu kameni – břidlici. Výrazný je jen svou racionální geometrií. Střecha domu, kam nás přivede silnice, nabízí výhled do obou údolí. Je zde parkoviště a od něj se vstup zanořuje křivolakou štěrbinou dolů do útrob muzea. Většina expozic se odehrává uvnitř „kamenného bloku“. Vnější řada je přisvětlena úzkými štěrbinami, zatímco vnitřní, temná, je odkázaná na horní nebo umělé osvětlení. Na ztemnělém prostředí je založena myšlenka expozice. Jednotlivé sály dokumentují výtvarnou kulturu našich pravěkých příbuzných a prezentují reálie a prostředí jejich života. Zde hraje významnou roli právě břidlice, do které byla většina artefaktů vyryta. Jeden zajímavý prvek nás provází chodbou i výstavními sály expozice: faximile pravěkých rytin jsou po stěnách vykresleny luminiscenční barvou a vystupují efektně a výrazně z přítmí výstavy. Restaurace je umístěna do nejnižší úrovně. Svým bohatým prosklením je otevřená do krajiny na úrovni terénu.
Budova má řadu vlastností, pro které náleží mezi vrcholná díla současnosti. Navenek je to rovnováha mezi osobitým a výrazným autorským tvaroslovím a pokorou k přírodě a topografii okolí, uvnitř je to brilantní a fungující provozní schéma pracující s výrazným tvarováním prostorů a jejich dynamickým řazením. Tato dvojí ambivalence jde v nejlepších tradicích portugalské architektury. Pro studenty architektury se sluší připomenout, že Camilo Rebelo je profesorem na FAUP v Portu.