trianTrojuhelniky 2aaaa

Několik ožázek pro Michala Peřinu, zakladatele Lugi:

Hodily se vám některé zkušenosti z expedic v extrémních podmínkách později v podnikání?

Určitě, to platí obecně na sport, prostě jste zvyklý? hrát fair play a vydržet.
Velké hory mají tu výhodu, že to, co se o lidech jinde dozvíte za měsíce či roky, tady víte za pár dní.
Nevýhodou pak ale je, že máte na lidi kolem sebe větší nároky. Neumím moc hrát tu asertivní komunikaci s „přizdisráči“, všichni to na mně poznají.

Co vás nejvíce posunulo dopředu?

Někdy to byl asi nový větší prostor, jindy velká zakázka, setkání s novými lidmi, momentálně nás asi zase posune dál nová špičková technologie, kterou chceme letos pořídit.
Co přesně nás posunulo nejvíc a kdy, to upřímně nevím. My se stále snažíme hodně posouvat dopředu a dělat všechno tak na 120%. Někdy ale už máme s  Markem (vedoucí výroby) pocit, že si to ani nestíháme sdělit, natož trochu užít. 

Jakou největší krizi jste v Lugi zažili?

My nic takového nezažili. Asi by bylo zajímavé říct zatopení haly do výše 4 m, při povodni v roce 2002,
či konec zakázky do Anglie z měsíce na měsíc v prosinci 2008, přicházející skutečná krize v minulém roce. Ale to jsou výzvy, co nás posunuli dopředu. Krize bereme jako výzvu a příležitost.

Čím se chcete odlišovat od konkurence?

Název jedné knížky, co mám doma o podnikání je „Odliš se nebo zemři“ a tak to přesně i cítím.
My nechceme bojovat proti konkurenci, tady se všichni známe, kooperujeme, potkáváme se ve výběrových řízeních u zákazníků. Dali jsme si takový cíl a Matěj Chabera (kreativní ředitel) ho pojmenoval: „Dělat věci tak dobré, jak jen mohou být“. A jak moc nás to odlišuje, musí posoudit někdo z venku.

Máte nějaký podnikatelský vzor?

Skutečný vzor nemám, pro mě je každý člověk svým způsobem jedinečný.
Žasnu stejně tak nad fenoménem Tomáše Bati, jako obdivuji současné podnikatele, kteří za tak krátkou dobu vybudovali od nuly své firmy. Od těch známějších jako jsou Radim Jančura (Student Agency), Ivo Lukačovič (Seznam), Leoš Bareš (Sipral) až po dobrého pekaře, či květinářku, kteří svou práci dělají na plno a srdcem.